POHLED ZVENČÍ, ANEB PROČ NAVŠTĚVUJI JESENÍK

 No jo, tak tuto otázku mi stále klade jedna nejmenovaná osoba, vždy když se rozhodnu vyjet z naší rovné Hané do našich nejvyšších moravských hor a konkrétně do města Jeseník.
 Je to vždy velmi silný zážitek, který začne  brzy ráno na olomouckém vlakovém nádraží.  Cesta vlakem trvající téměř tři hodiny na stokilometrovém úseku je skoro pokaždé silným adrenalinovým zážitkem. Když se podaří dorazit na čas do těch kopců je to velký úspěch a radši se vždy zeptám cestujících ve vagonu, jestli je to už Jeseník, protože se tomu ani nechce divit, že vlak jel načas.
 Cesta do místní odbočky SONS, kam vždy míří kroky mé návštěvy se ponejprve několikrát zamotala ve spleti městských ulic, ale zde jsou velmi ochotní obyvatelé a člověka s bílou holí  ochotně směřují k danému cíli. Aspoň mě samotnému se pomoci vždy dostalo, když bylo evidentní, že bezradně tápu. Po několikáté návštěvě jsem si trasu zapamatoval a naposledy jsem  už  pomoc nepotřeboval.
 Nejlepší na těchto návštěvách  je, že nevím co  si na mě opět vymyslí. Poprvé když jsem dorazil, tak jsme s dobrovolníkem  obešli pěkně lázeňský areál. Na tom by nebylo nic zvláštního, protože  jsem zdatný chodec, ale ten déšť a vítr, moc nemusím. Při další návštěvě jsem při vstupu  do kanceláře obdržel informaci, že se půjde na zvířátka. Tak to jsem zůstal konsternovaně stát, a v duchu jsem si říkal, že nikam nejdu. Nakonec to byla velmi krásná vycházka do bývalého kláštera, kde sídlí místní sdružení DUHA  a kde mají ta zmíněná zvířátka, no a dokonce skleníky, s různými zajímavými rostlinami. Neprozradím jaká zvířátka tam jsou, přijeďte se podívat.
 Při poslední návštěvě koncem února  vycházka nebyla, ale naopak se v odbočce tak jako vždy po absolvování vycházky hrály různé hmatové hry, četly úryvky z knih a tentokrát se vařily bramboráky, které ani nevím jak dopadly, protože jsem musel již na vlak. Doufejme, že odbočka SONS  v Jeseníku nevyhořela.
 No je to tam pokaždé velká legrace a moc místním klientům odbočky fandím.  Snaží se vytvářet zajímavé činnosti a schází se jich tam docela velký počet, což je vidět, že se jim tam líbí a  jsou tam rádi. Panuje mezi nimi doslova rodinná atmosféra.
 Moc se mi líbily všelijaké rukodělné  výrobky. Naposledy tvořili Věstonickou Venuši, nebo to bylo něco jiného, no nevím. Bylo to ale moc vydařené.
 Takže vzkaz pro všechny dobré lidičky z Jeseníku. Jsem mezi vámi moc rád a zase přijedu. Nevadí mi ani náročnější cestování, a ani haldy sněhu v ulicích.  Rád se vracím tam, kde jsou  prima lidi a takových míst znám naštěstí několik a Jeseník k nim už neodmyslitelně patří.
Aleš  P.

článek vložil: Jana Krčová 19.7.2010