Zásady používání slepecké dlažby
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen "Vyhláška") stanovuje v paragrafu 1, odstavec 1, že se vztahuje mimo jiné na zpracování a pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, při navrhování, umísťování, povolování nebo ohlašování, provádění a kolaudaci staveb ... občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, tj. podle paragrafu 2, písmeno a i veřejnou dopravu včetně místních komunikací a veřejně přístupných ploch.
Nejprve si představíme jednotlivé prvky slepecké dlažby používané na chodnících v místech přechodů přes vozovku.
Signální pás
Funkce: určuje zrakově postiženým osobám přesný směr chůze, zejména při přecházení vozovky přes přechod pro chodce, nebo při přístupu k místu nástupu do vozidel hromadné dopravy. (paragraf 2, písmeno i Vyhlášky)
Rozměry: Signální pás musí mít šířku 800 až 1000 mm... (paragraf 3, odstavec 3 Vyhlášky), délka ... hmatného vedení musí být nejméně 1500 mm (paragraf 3, odstavec 1 Vyhlášky), podrobnosti ukazuje první obrázek.
Povrch: Signální pás musí mít ... výrazně odlišnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný slepeckou holí a nášlapem při dodržení barevného kontrastu vůči okolí. (paragraf 3, odstavec 3 Vyhlášky). To znamená, že v místech dlážděných rovinnou dlažbou bude signální pás z dlažby s výstupky (prohlubně se neosvědčily) a naopak v místech s hrubou dlažbou (např. žulové kostky) bude pás tvořen rovinnou dlažbou (žádoucí je však spíše první případ). Materiál použitý pro vytvoření signálního pásu nelze na veřejně přístupných plochách a komunikacích použít k jinému účelu. (paragraf 3, odstavec 3 Vyhlášky), tedy s výjimkou varovného nebo hmatného pásu. Od požadavku na barevný kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích, v souběhu cyklistické stezky a chodníku a při použití barevných vzorů v dlažbě. (paragraf 3, odstavec 3 Vyhlášky)
Varovný pás
Funkce: zvláštní forma umělé vodicí linie ohraničující místo, které je pro zrakově postižené osoby trvale nebezpečné, zejména označení hranice mezi chodníkem a vozovkou na přechodu nebo sestupného schodu zapuštěného do chodníku. (paragraf 2, písmeno j Vyhlášky)
Rozměry: Varovný pás musí mít šířku 400 mm... Varovný pás musí přesahovat signální pás na obou stranách nejméně o 800 mm. (paragraf 3, odstavec 4 Vyhlášky), viz též první obrázek. Bod 1.4.3 přílohy k Vyhlášce dále stanoví, že varovný pás musí být zřízen po celé délce sníženého obrubníku, směrem do chodníku ... při současném zachování přesahu nejméně 800 mm na obě strany signálního pásu.
Povrch: Varovný pás musí mít ... výrazně odlišnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný slepeckou holí a nášlapem při dodržení barevného kontrastu vůči okolí. (paragraf 3, odstavec 4 Vyhlášky). Výklad viz signální pás. Od požadavku na barevný kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích (paragraf 3, odstavec 4 Vyhlášky), nikoli tedy v souběhu cyklistické stezky a chodníku a při použití barevných vzorů v dlažbě jako je tomu u pásu signálního! Materiál použitý pro vytvoření varovného pásu nelze na veřejně přístupných plochách a komunikacích použít k jinému účelu. (paragraf 3, odstavec 4 Vyhlášky), tedy opět s výjimkou signálního a hmatného pásu.
Základní situace
Po představení dvou základních prvků slepecké dlažby u přechodů si nyní ukážeme, jak je správně vytvářet. Nejjednodušší řešení je nasnadě a bude vypadat jako velké písmeno T. Použije se např. tehdy, kdy chodník vede souběžně s vozovkou a rovně vedený signální pás bez problému dovede nevidomého k trávníku nebo obvodové stěně budovy. Ty slouží nevidomému při jeho dalším putování jako jakési vodítko, odborně řečeno přirozená vodicí linie.
Ustanovení paragrafu 3, odstavec 3 Vyhlášky, tj. signální pás musí být ukončen u přirozené nebo umělé vodicí linie, je třeba vyhovět i v případě, kdy je signální pás nutné natáhnout např. proto, že chodník je od vozovky oddělen trávníkem. Tím zajistíme, že nevidomý signální pás vůbec najde a naše práce tedy nebude zbytečná.
Dovedení k jiné vodicí linii je nutné dodržet dokonce i tam, kde jde chodník kolmo na vozovku, a signální pás by musel vést jeho středem třeba desítky metrů. V těchto případech stačí po splnění minimálních 1500 mm (lépe až po 2 m) délky signálního pásu tento ve stejné šířce zalomit k trávníku nebo stěně domu. Přitom je třeba dbát ustanovení paragrafu 3, odstavec 3 Vyhlášky, že změny směru a odbočky se zřizují přednostně v pravém úhlu. Je zvykem dělat zalomení jen na jednu stranu (tedy nikoli do tvaru H) a to tak, aby je nevidomý našel, když jde po pravé straně chodníku.
Šikmé přechody
U šikmých přechodů je nutné rozlišit, zda je šikmý skutečně samotný přechod, tj. směr přecházení přes vozovku, nebo jen chodník vedoucí k přechodu. V druhém jmenovaném případě je situace z hlediska slepecké dlažby jednodušší:
Pokud se však vozovka skutečně přechází šikmo, je třeba se řídit již dříve zmíněným ustanovením paragrafu 2, písmeno i Vyhlášky, tedy že signální pás určuje zrakově postiženým osobám přesný směr chůze, zejména při přecházení vozovky. To znamená, že i samotný signální pás musí být šikmo, aby nevidomého navedl přesně na osu přechodu, a tak aby na druhé straně vozovky trefil chodník, a nikoli trávník. Na tomto místě je nutné připomenout ještě bod 1.5.4. přílohy k Vyhlášce, podle něhož U přechodů vedených přes komunikace v šikmém směru ... musí být v rámci vodorovného dopravního značení vyznačen vodící pás přechodu navazující na signální pás na chodníku.
Dělené přechody
U děleného přechodu se liší situace jen na ostrůvku. Ty rozdělujeme z hlediska pohybu těžce zrakově postižených na dva typy:
-
úzké (tj. do 2300 mm), kde je možné vydláždit slepeckou dlažbou celou plochu mezi přechody;
-
široké (tj. nad 2300 mm), kde se zřizují signální a varovné pásy.
Přechody u křižovatek
Základní pravidla jsou stejná jako v předchozích situacích. Prvním rozdílem je nutnost si uvědomit, že vodicí linií není obrubník chodníku směrem do vozovky (paragraf 2, písmeno f Vyhlášky), a signální pás se tedy zásadně zalamuje ve směru od vozovky vedoucí souběžně s chodníkem.
U křižovatek platí zásada že signální pás určuje zrakově postiženým osobám přesný směr chůze, zejména při přecházení vozovky (paragraf 2, písmeno i Vyhlášky) více než kde jinde. Hrozí zde totiž, že špatným navedením může nevidomý skončit uprostřed křižovatky nebo v jiné životu nebezpečné situaci.
Protože se v praxi křižovatky s pravoúhlými rohy chodníků vyskytují zřídka, budeme dále pracovat s rohy oblými. Proto třeba připomenout, že varovný pás musí mít šířku 400 mm (paragraf 3, odstavec 4 Vyhlášky), a to po celé své délce!
Pokud se u přechodu sbíhají dva chodníky, je nutné signální pás protáhnout a zalomit až za místo jejich styku.
Složité situace
Často u křižovatek nastává situace, kdy na rohu chodníku vyúsťují dva přechody. Pokud bychom postupovali podle dříve uvedených pravidel, slily by se nám varovné pásy v jeden a signální pásy by se překřížily. To by nevidomého spíše zmátlo, než aby mu to pomohlo v orientaci. Proto platí pravidlo, že v místě, kde se spojují dvě trasy signálních pásů, musí být signální pásy přerušeny v délce 800 mm. (paragraf 3, odstavec 3 Vyhlášky). Od místa křížení k přirozené vodicí linii se pak protahuje už jen jeden signální pás. Zpravidla ten, jehož vedení bude jednodušší, nebo takový, který směřuje na frekventovanější nebo složitější přechod, kde je žádoucí nevidomého dobře nasměrovat.
V případě, že ani jeden signální pás nelze k přirozené vodicí linii dovést přímo, je třeba zvolit ten důležitější (viz minulý odstavec), a ten pak protáhnout a zalomit dle dříve zmíněných pravidel. Zde je dobré připomenout, že čtverec dlažby se vynechává u křížení a rozbočování, ne u zalamování nebo odbočování.
Na úplný závěr uvedeme ještě případ, kdy jsou dva přechody tak blízko rohu chodníku, že se jejich prodloužené osy (a tedy i signální pásy) protínají již v místě varovného pásu. Zde je nutné zřídit oba signální pásy a oba samozřejmě také dovést k přirozené vodicí linii.
článek vložil: Petr Bradáč 4.1.2007
